Pro ty, kteří by očekávali, že introvert jako Ondra bude na pódiu spíš ztracen, mám novinky: je přesně opačně. V reflektorech se cítí jako doma a je to jedna ze situací, kdy dobrovolně opustí svůj bezpečný úkryt a vyrazí do společnosti. Ačkoli se na prkna dostal skoro omylem – díky nedostatku herců ve školním souboru – nyní je jasné, že to byl osud.
Ondra je taky autorem parodie Pár Pařmenů. Je smířen s tím, že už mu to nikdo neodpáře a ať udělá cokoliv, vždy bude „ten, co udělal Pár Pařmenů.“
Ondra se v improvizaci plácá deset let. To už by mohl jít do předčasného improvizačního důchodu, ale pořád ho to baví. Libuje si v tom, překvapovat všechny kolem – ať už jsou to diváci nebo jeho vlastní kolegové, kteří s ním sdílejí scénu.
Kdo by si pomyslel, že kluk, co má rád všechno naplánované, najde část své seberealizace v improvizaci, kde jediný plán je nechat se unášet momentem.
V Poločasu nápadu je Ondra jako ryba ve vodě, nebo spíše jako klaun v cirkuse – baví ho kombinovat síly s ostatními a společně tvořit něco, co má aspoň občas hlavu a patu. Kromě improvizace taky miluje a tvoří filmy, v poslední době především pomocí AI. A jeho postavy? Ty by klidně mohly mít svůj vlastní YouTube kanál.
“Napsali Pána pařmenů mimozemšťani, nebo Ondřej Svoboda?”