Budeš mi dělat jenom maso, umíš stejky?

Jo, v pohodě, tak jako vím…

Takže já jsem začal takhle bourat to maso, todleto, tak jsem tam vydržel čtvrt roku. No čtvrt roku a po té době jsem vlastně jel zase za tím kamarádem do toho Korku, a to už jsem si tam našel práci normálně, to už jsem měl od něj reference. No a našel jsem tam takovou hospodu vedle, jmenovalo se to White Horse Inn. White Horse, no to byl součást, White Horse, no to je součást takovýho řetězce určitě.

Dobré ránko!

Dobré ránko.

Dobré ráno, máme dneska krásný den, že já jsem se vyspala úplně božsky.

Všechno, to psučení, to ranní pípání a v noci to houkání těch sov, to bylo úplně jak pohlazení.

To myslíte opravdu vážně?

No naprosto, já jsem celou noc oči nezamhouřila, protože vy dva v tom stanu…

No dobře, Štěpánko, tak ty nemáš prostě romantickou duši, ale my tady s Románkem prostě musíme, když jsme spolu.

Hm, já vím, ale tys mi slíbila něco jinýho, že nebudu třetí kolo u vozů, když pojdu s váma na výlet.

Ale vždyť nejseš třetí kolo u vozu, a to jako chceš, abych ti ho půjčila, nebo co by sis představovala?

Hm, ne… hm, no, když už to tak zmiňuješ…

Cože?

Řekni k tomu něco, ne, Romane?

Hele, to je mezi náma holkama.

No, to není mezi náma holkama, Roman je přece živá duše a má k tomu co říct. On to houkání slyšel taky v noci. Romane, líbí se ti, jak já houkám?

Romane?

Hele, Štěpánko, mně se to tady líbí a jsem tady prostě spokojenej s Jiřinkou, takže to je všechno.

Jiřinko, vždyť jsme se i na koleji dělili úplně o všechno!

Hele, netahej sem pravěk, jo. Na koleji to bylo jiný, na koleji jsme neměli nikdo jako vážnou známost, byli jsme obě takový jako do větru, jako přiznáním si to sice zůstala taková, ale já jsem dneska jiná.

Právě, už seš taková ta puťka, která se nechce dělit.

Puťka? Puťka? Jenom když si na to vzpomenu, co se tam dělo. Jenom když si na to vzpomenu na ty noci… Á, to byla noc!

Štěpko, prosím tě, jak se jmenoval ten blonďák, hm, nádhernej svalovec?

Ano, mhm, číslo tři.

Ty mu říkáš číslo tři?

Mhm.

Podle mě to bylo minimálně dvacet…

Já doufám, že se to nikdy nezmění, to, co máme.

Ne, to se nesmí změnit. My prostě budeme vždycky takový a hravý a divoký. Ale ten kapající kohoutek už mě začíná fakt štvát, to je tvůj nebo můj?

Tvůj.

Hele, to je ten, co ses ho potkala v kině?

No jo, to je, to je Roman.

Mám to vzít?

On je strašně ubohej…

No jo.

Tak já to vemu. Odpál ho.

Nazdar, Romane.

Ahoj, půjdem dneska někam?

Já nevím, máme… dneska dávají ten film, je to taková střílečka, víš, se Schwarzeneggerem, pojď, půjdem.

Se Schwarzeneggerem? No jasně, to je novinka, všichni z toho šílej, to musíme vidět, pojď.

No dobře, tak já půjdu teda, ale půjdeme předtím někam na drink, aspoň, ne? Střízlivá úplně nezvládnu takovej film.

No tak můžem, proč ne, tam je hnedka vedle bar.

Tak jo, tak se tam sejdem v sedm, jo?

No dobře, tak jo… Jo, dobře, čau.

Čau, měj se zatím.

No tak půjdu do kina, na Schwarzeneggera.

Na Schwarzeneggera? A to tě jako zajímá?

Ne, ale ten Roman není tak špatnej, víš, aspoň takovej spolehlivej, takovej, víš co, že já ho mám jako záložáka, když by nebylo nic, tak aspoň někdo.

Takže ty mi dáš dneska košem, nepůjdem spolu?

Jenom dneska. Tak pojď, tak si dáme spolu předtím, aspoň tam přijdu trošku v náladě a bude mi připadat zábavnější.

No já myslím, že to budeš fakt potřebovat, viď?

Jo, no. Backup frajer. Kdyby ses nudila, tak zavolej.

Dobře, děkuju.

No a představ si, to je film s největším rozpočtem úplně, kterej kdy natočili.

Jakože hej, to bude úplně skvělý.
Ah, no to je úžasný, tak jo, no tak tam pudem.
Hele, jako mně se tam fakt nechce, jako abych ti řekla pravdu. Co kdybysme šli ty k tobě?

Ke mně? Jo, no vždyť ten film bude za chvilku někdy ke stažení. Půjdeme radši k tobě, co ty na to? Já bych měla chuť.

Můžem.

No, no jo, já bych trochu zlobila dneska.

Fakt?

No, já bych jako zlobila. Strašně bych zlobil.

No tak jo.

Ú, tak pojď, půjdem ke mně. Sorry, to je… to je zase…

Štěpánka.

No tak, čau Jířo. Tak co?

Čau. No tak prosím tě, seš kazyšu, to je strašný. Jdeme k němu.

Ježišmarjá, vždyť takovejch krásnejch kluků je u nás na koleji a ty musíš jít s ním. Já se tady nudím.

No tak, no tak já nevím. Tak třiť, ale tak za hodinu nejdřív, za dvě spíš. Beru s sebou lahvinku a jsem tam za 10 minut.

Tak dej rychlovku.

To nepůjde.

Jak to?

To nepůjde prostě rychle.

Jak to?

No, ale že by to byl… já nevím, co já vím… do prčic, jsem s tím ještě nebyla.

No a myslíš si, že se mu taky třeba líbím, jako že bysme šli do trojky?

Mhm. Jako úplně nevím, jestli se chce jako dělit úplně o všechny. Vidíš, víš co? Když si ty přetáhneš nějaký ty frajerky tam od vás… takže já se dělit můžu, ale ty se dělit nebudeš?

No ale todle není nějaký gigolo, prostě my spolu občas normálně chodíme. To není jako že přijde a odejde, víš? Chápeš, to je úplně jiný.

On mě asi slyší, tak já musím končit.

Takže ty na mě fakt kašleš, fakt se na mě dneska vykašleš, jo?

Tak přijď, ale pozdějc.

Ty jo, ty seš hovno kámoška, teda.

No a v týhle době se to zvrtlo a od tý doby já už hraju třetí housle a už mě to fakt nebaví.

No dobře, no tak, ale ty jsi zůstala ta běhna. Víš, jak to tenkrát bylo? Že jsme měli každou chvilku někoho jinýho. Já jsem se prostě potom zamilovala a Roman je prostě skvělej.

Romane, chceš si vyslechnout, co všechno ona vyváděla?

Nechce, nechce. My jsme si to vyjasnili, víš, to byl život před a život po.

Romane, jak tě baví dělat pod pantofláka?

Já přece nejsem pod pantoflák.

Jasně, Jiřa se podívá přísně a nejsi pod pantoflák.

To je. Vždyť já bych pro něj udělal první poslední, to není, že musím, on chce. To ty vůbec nedokážeš ocenit, on chce.

Víš, já bych možná něco takovýho taky chtěla.

No a právě proto mi to teďka tady haníš, viď?

No tak prostě ti závidím, ne? Ty už se po těch letech ve mně vůbec nevyznáš.

No nevyznám, protože já jsem udělala kus cesty, zatímco ty jsi zůstala ta stejná běhna, jako jsme byli před 10 lety.

No a jak jsi to změnila? Jak se můžu změnit já?

Musíš prostě potkat tu lásku svýho života.

Tak je to v háji.

Musíš se zamilovat a odevzdat se. Musíš zapomenout na to, co bylo, a žít jenom pro druhého. A nějaký jiný, nějaký avantýrky tě prostě nezajímají. Dýcháš a žiješ za toho druhého a dokud tohle nepoznáš, tak to nemáš šanci pochopit.